Najn (Nein)
Najn je arabská vesnice v Izraeli, v Severním distriktu, v oblastní radě Bustán al-mardž.
Leží v nadmořské výšce 228 metrů v Galileji, na severních svazích masivu Giv'at ha-More, nedaleko od okraje Jizre'elského údolí respektive jeho podčásti nazývané údolí Bik'at Ksulot. Z Giv'at ha-More sem stéká vádí Nachal Tevet.
Vesnice se nachází cca 6 kilometrů severovýchodně od centra Afuly ale jen 1 kilometr od okraje jejích předměstí Giv'at ha-More a Afula ha-Ce'ira, cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů jihovýchodně od Haify. Najn obývají izraelští Arabové, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Oblast s vyšším etnickým podílem Arabů začíná až na severovýchodních svazích Giv'at ha-More.
Najn je na dopravní síť napojen pomocí místní komunikace, která ústí do dálnice číslo 75.
Leží v nadmořské výšce 228 metrů v Galileji, na severních svazích masivu Giv'at ha-More, nedaleko od okraje Jizre'elského údolí respektive jeho podčásti nazývané údolí Bik'at Ksulot. Z Giv'at ha-More sem stéká vádí Nachal Tevet.
Vesnice se nachází cca 6 kilometrů severovýchodně od centra Afuly ale jen 1 kilometr od okraje jejích předměstí Giv'at ha-More a Afula ha-Ce'ira, cca 80 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 40 kilometrů jihovýchodně od Haify. Najn obývají izraelští Arabové, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Oblast s vyšším etnickým podílem Arabů začíná až na severovýchodních svazích Giv'at ha-More.
Najn je na dopravní síť napojen pomocí místní komunikace, která ústí do dálnice číslo 75.
Mapa - Najn (Nein)
Mapa
Státní území - Izrael
Izraelská vlajka |
Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“. V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes. Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal a nyní usiluje o dosažení dohod s Palestinci.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
ILS | Nový izraelský šekel (Israeli new shekel) | ₪ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
AR | Arabština (Arabic language) |
HE | Hebrejština (Hebrew language) |